Vezmi si zpět své přirozené právo

Bezpečný a chráněný vztah – ať už s partnerem, přítelem, terapeutem nebo dokonce zvířetem – má mimořádnou schopnost změnit váš život. A tady je důvod proč:

V těch posvátných chvílích, kdy připustíš, abys byla skutečně spatřena, kdy se konečně odvážíš vyslovit svou syrovou a necenzurovanou pravdu, sdílet svůj hněv, smutek, strach nebo pochybnosti, připravena vystavit se odmítnutí, výsměchu nebo hanbě. Toto je zjizvená tkáň lidského bytí. Všichni jsme byli utrpěli ve své zranitelnosti, neuznáni na něžných, syrových místech, kde jsme nejvíce potřebovali přijetí.

Ale představ si toto: Stojíš a třeseš se před tou pravdou, očekáváš za ni odmítnutí, výsměch nebo opuštění – a místo toho tě tam potká láska. Drží tě. Naslouchá, vidí a ověřuje si tě. Tiše šeptá: „Na tvých zkušenostech záleží. Nemusíš být ničím jiným než tím, kým jsi. Tvoje nedokonalosti jsou krásné. Tady jsi v bezpečí.“

Tento druh lásky je léčivý způsobem, který působí téměř zázračně. Když očekáváš hanbu, ale setkáš se místo toho s oslavou, něco hluboko v tobě se začne posouvat. Staré příběhy se hroutí. Tam, kde byl kdysi popel, prach a zmar, zakoření nový život. Pronikavé světlo zaplaví stíny a místa, o kterých sis myslela, že jsou opuštěná, a ty skryté, zapomenuté části tebe samotné se začnou probouzet. Je to jako vzkříšení – znovuzrození částí, které jsi tak dlouho skrývala. V této lásce znovu objevíš odvahu a statečnost a zažiješ pocit klidu a míru, o kterém sis myslela, že neexistuje.

Vztah se stává útočištěm. Útočištěm, v němž sundaváš vrstvy brnění, které sis během let vybudovala. Masky, role, iluze, které tě kdysi chránily, avšak nyní tě dusí, a tak je začneš shazovat. Pomalu a bolestivě si začínáš vybírat to, co je skutečné, před tím, co jsi až doteď označovala za bezpečné. Přestaneš se chtít lidem zavděčit. Přestaneš se muset předvádět. „Správná“ nebo „slušná“ věc pro tebe přestane být důležitá. Místo toho si vybereš tu pravdivou. Je to riskantní, zranitelná cesta – ale je to jediná cesta ke svobodě.

Riziko je tam, kde je život. Řeknu to znovu: Riziko je tam, kde je život. A každý krok na této nové cestě je nejistý, jako když se dítě učí chodit – vratké, třesoucí se, ale naživu plné potenciálu. A pokaždé, když riskuješ pád, rosteš. Stará půda pod tebou mizí, ale místo ní najdeš něco většího: propojení, autenticitu, skutečnou důvěru.

Tento druh lásky se stává zrcadlem, odrážejícím všechnu krásu, sílu a moc, o kterých jsi ani nevěděla, že je máš. Doprovází tě do temných zákoutí, o kterých sis myslela, že je nikdo nemůže vidět nebo by ani nechtěl, a dává ti sílu říkat svou pravdu – i když to ostatní zklame, urazí nebo rozzlobí. V této lásce nikdy nejsi sama. Jsi uznávaná. Jste přijímaná – plně, bezpodmínečně, v celé své lidskosti.

Věřím, že tohle je láska, kterou všichni hledáme.

Žádné peníze nám ji nekoupí. Žádná droga to nedokáže nahradit. Žádný duchovní učitel ti to nemůže předat.
Je to tvoje přirozené právo.
Nárokuj si ho.

Napsal: Jeff Foster
Přeložila: Marie Meera Karanath