Na svých seminářích a workshopech často zmiňuji fakt, že pokud nemáš urovnané rodinné vztahy, především svůj vztah s otcem a matkou, na své vlastní duchovní cestě se nehneš z místa.
Nejde o to, že se svými rodiči musíš souhlasit, ale je třeba se s nimi usmířit a vztah zahojit. A to především kvůli sobě. Toto posvátné 14 denní období nám k tomu skýtá tu nejlepší příležitost.
Nemusíš se svými rodiči hned konfrontovat napřímo. Tak jak je popisováno na konci článku, si nejdříve vytvoř oltář a vztahuj se nejdříve k těm předkům, s kterými jsi měla hezký vztah a vycházela jsi s nimi dobře. Za několik dní se posuň ke vztahům, které nefungují nebo jsou pro tebe těžké. V uctění i tohoto těžkého vztahu ti pomůže myšlenka, že i oni dělali to nejlepší, co v tu dobu věděli a znali. Zkus tímto způsobem nejdříve najít cestu a mír sama v sobě a až posléze to stejné aplikovat v přímém setkání.
Čtrnáct dní Pitṛ Pakṣa je posvátné období v hinduistickém kalendáři věnované vzpomínce a uctívání našich předků.
Podle spisů Swamiho Haršanandy nás tato tradice spojuje s nadčasovými koncepty, které jsou po tisíciletí ústředním bodem hinduistického myšlení.
Pitṛ Gāthā – Píseň hřív
Matsya Purāṇa popisuje dojemný hymnus známý jako Pitṛ Gāthā neboli „Píseň hřív“. Vyjadřuje touhu předků po vzpomínání prostřednictvím obětin. Věří se, že svým potomkům žehnají, když jsou uctěni jídlem, vodou, charitou nebo službou. Nejvíce je potěší, když se jejich potomci stanou studenty svatých písem a oddanými bohu.
Pitṛ Loka – Říše předků
Písma popisují Pitṛ Loku jako říši, kde žijí zesnulí předkové. Rgvéda a Upanišády zmiňují tento svět jako svět, kterého lze dosáhnout obětními obřady a rituály. Je to místo udržované obětinami živých, které propojují generace skrze tyto vzpomínkové akty.
Pitṛ Pakṣa – Čtrnáct dní vzpomínání
Temných čtrnáct dní lunárního měsíce Bhādrapády se slaví jako Pitṛ Pakṣa. Těchto patnáct dní je považováno za velmi příznivých pro vykonávání šraddhy (obřadů pro předky). Příběh z Mahábháraty nám připomíná jeho důležitost: i vznešený Karna, který za svého života hojně dával zlato, se ocitl ve vyšších sférách bez jídla, protože ho neobětoval na počest svých předků. Proto podávání jídla druhým a nabízení jídla zesnulým zůstává ústředním bodem oslav Pitr Pakša.
Jednoduchý způsob, jak uctít památku zesnulých
Mnozí z nás možná nemají přístup k tradičním rituálům (tarpaṇa), ale stále můžeme uctít své předky s oddaností a jednoduchostí:
🕉️ Postav si malý oltář s fotografiemi rodičů nebo prarodičů.
🕉️ Zapal svíčku a na oltář polož květiny jako obětinu.
🕉️ Přidej k tomu další obětiny – čerstvé ovoce, vařenou rýži nebo jednoduchý sladký pokrm, jako je kheer (rýžový nákyp) – to vše je tradiční a je snadné k přípravě.
🕉️ Tiše se usaď, zavzpomínej na své předky s vděčností a vyšli jim modlitbu.
I když tento rituál nezvládneš vykonat každý den během tohoto období Pitṛ Pakṣa, novoluní 22.9. (amāvāsya), kterým toto období končí, je považováno za nejdůležitější den. Uctění předků pouze v tento den má zvláštní význam.
Pitṛ Pakṣa je založena na rituálech – pokud neznáš rituály, jednoduše si vytvoř oltář, ucti své předky a zavzpomínej.
Pro mě tato vzpomínka nese také osobní vyjádření: Budu uctívat knihy, stejně jako můj otec. Zacházel s nimi jako s božstvy, jako s živoucím oltářem poznání. Pro mě je to nejvýznamnější způsob, jak si jeho a naši rodinu připomínat – považováním si moudrosti, tradic a hodnot, které nám byly předávány.
Napsala: Shanthala Shriramaiah
Přeložila: Marie Meera Karanath