Umění nicnedělání – Uctívání Dhumavati ve své duchovní praxi

Inspirace na prosinec – měsíc uvnitřnění, ticha a usebrání

„Jak bychom měly uctívat Dhumavati, sedmou z 10 tantrických bohyní zvaných Mahávidjá, ve své duchovní praxi?”

Její uctívání spočívá v dovolení a otevření se všemu, co vzniká uvnitř i vně bez odporu nebo posuzování. Na cestě sebezkoumání se nejprve učíš setrvávat ve smyslu „Já jsem, já existuji“, ještě  před jakoukoli myšlenkou. 

Časem dochází k postupnému posunu identity od identifikace s touto osobou, v mém případě s Marií nebo Meerou, k tomu, aby ses stala pouze svědkem, který si je vědom těla a mysli. 

Dále se pocit bytí v roli pozorovatele nebo tichého svědka prohlubuje. Tento svědek existuje dokonce za hranicemi tohoto smyslu “já”, což může občas vést k prožitku velké Prázdnoty s velkým P. 

Můžeš zde buď spočinout, nebo jak tvrdí indičtí mudrcové „přestaneš dělat“ – přestaneš provádět záměrnou praxi, jako je upoutání pozornosti na to či ono nebo jakýmkoli způsobem manipulovat s vznikající zkušeností.

Vnitřní klid je nezbytným předpokladem pro přivítání Dhumavati. Zůstáváš v klidu a dovoluješ všem myšlenkám, emocím, reakcím a příběhům, aby se objevily. A když se objeví, místo aby ses do příběhu zapojila, všímáš si jejich původu se zvědavostí a „neděláš nic“, co by myšlenku nebo emoci vytlačilo pryč. Energii myšlenky nebo příběhu dovolíš přijít „takovou, jaká je“, bez zapojení mysli, bez nálepkování.

Energie strachu, studu, viny, hněvu a zbytku „temnoty“ je plně přijata v láskyplném prostoru „nicnedělání“. Všechny tyto aspekty, které byly potlačeny nebo vytěsněny, jsou vítány v tichu a plně uznávány jako naše vlastní já, stejně jako tzv. pozitivní aspekty. 

Všechny jsou tvojí součástí.  Pokaždé, když jsou tyto aspekty plně povoleny a přijaty, dochází k hlubokému uvolnění, které lze cítit v těle, jako uvolňování pevně navinuté pružiny.

Tato vnitřní praxe probíhá neustále, i když se věnuješ vnější činnosti. V každém okamžiku můžeš pozvat své reakce a podmíněnou mysl do prostoru této rozlehlé Prázdnoty – Dhumavati je známá jako tma v temnotě.

Toto vřelé a láskyplné objetí našich temnějších/stínných stránek je alchymistický proces, kdy se Dhumavati jako Alakšmí (nedostatek) transformuje v Lakšmí (hojnost).

Tato rozlehlá Prázdnota je tedy “Nebytím” ještě před samotnou existencí (vývoj duchovní praxe neboli sádhany) a zárověň tím, co zůstává po jejím rozpuštění („nicnedělání nebo nesnažení“).

Napsala: Dr. Kavitha Chinnayian
Přeložila a doplnila: Marie Meera Karanath