Příležitost, která by se nemusela opakovat

V rámci Arsha Yoga Gurukulam, instituce, kterou můj indický manžel před 25 lety založil s cílem podporovat šíření védského učení mezi běžné lidi v Indii, jsme nabídli možnost přidat se k online kurzu Sanskritu pořádanému renomovanou indickou  univerzitou, Central Sanskrit University, v Indii.

Šestiměsíční základní kurz.
Online.
Každý den od pondělí do soboty.

A za cenu, která je v porovnání s podobnými kurzy na západě téměř symbolická – pro Indy 425 Kč, pro cizince 800 Kč.

A přesto…
Někteří se nechali odradit hned na začátku.

„Každý den? To je moc intenzivní.“

Jiní si řekli:
„K čemu mi dnes bude Sanskrit? Raději se naučím francouzsky. Tu využiju víc.“

A další zastavila technická stránka věci.
„Nevím, jak se tam přihlásit. Je to online. Je to moc složité.“

A já jsem si u toho znovu uvědomila jednu věc.

Jak často čekáme, až bude všechno jasné.
Až budeme mít dost času.
Až budeme vědět, jestli to zvládneme.
Až budeme přesně vědět, kam nás to zavede.
Až budeme mít jistotu, že se nám to vyplatí.

Jenže právě tím můžeme zůstat stát na místě.

Protože život nám tu jistotu často nikdy nedá.

Indie je v tomto nádherná učitelka.
Něco se vymyslí.
Naplánuje se kurz.
Vyhlásí se akce.
Začne se.
A teprve potom se postupně ladí detaily.

Neznamená to dělat věci chaoticky nebo nezodpovědně.

Znamená to přijmout, že nemusíme znát celou cestu, abychom mohli udělat první krok.
Že můžeme začít i s určitou mírou nejistoty.
Že některé odpovědi přijdou až cestou.
A že někdy je mnohem důležitější vykročit než mít všechno dokonale připravené.

Možná je to právě tohle, co si můžeme z Indie odnést.

Nemusíš mít všechno jasno, abys mohla začít.

Nemusíš vědět, jestli to vyjde.
Nemusíš vědět, jestli to zvládneš.
Nemusíš mít jistotu, že je to „správná“ cesta.

Stačí někdy jen malý krok.
A důvěra, že další krok se ukáže, až na něj přijde čas.

A tak je to možná se vším.
S učením.
S podnikáním.
Se vztahy.
S novou etapou života.
S tím, co už dlouho cítíš, ale stále odkládáš.

Co kdybys dnes přestala čekat na úplnou jistotu a udělala jeden malý krok?

Uvolni se do plynutí v bytí, do důvěry v život a zbav se brnění, které tě již roky stahuje a naoko „chrání“ před tvojí velikostí!

Doplň tuhle větu: kdyby mě teď nebrzdil strach a měla plnou důvěru v to, co má přijít, udělala bych…

Možná právě dovolit si to říct nahlas bude tvůj první krok. ❤️