Své přátele si vybíráš, svou rodinu nikoli

Když se jeden z hostů zeptal na původ fotek visících nad vchodem do domu, vybavilo se mi následující…

Jednou indickou tradicí, kterou jsem přijala za svou, je ctění rodičů a rodové linie. V každém indickém domě najdete fotografie zesnulého otce a matky nebo prarodičů v obývacím pokoji jako připomínku našeho původu. Trochu jsem pozměnila tradici, protože moji rodiče stále žijí, ale ctít je a cestu, jakou jsem přišla, mi pomohly uzdravit se a cítit se celistvě. (Indická aranžovaná svatební fotografie z 50. let 20. století z keralského venkova a česká svatební fotografie na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1973).

Když jsem vyrůstala, cítila jsem se jako ta, která nezapadá do své rodiny. Cítila jsem se jiná, nepochopená a později v roli rebelky. „Indická“ perspektiva mi pomohla podívat se na svou rodinnou situaci soucitnýma očima a pochopila jsem, že každý otec a každá matka udělají maximum pro výchovu svého dítěte (pokud tedy nejsou psychopati).

Také jsem si uvědomila, že pokud se neusmíříte a nevyrovnáte se svou rodinou, hlavně matkou a otcem, nikdy se nemůžete smířit sami se sebou a cítit se kompletní. Jinými slovy: vybíráte si své přátele, ale svou rodinu nikoli. Přijmi svou minulost, ucti cestu, kterou jsi již ušla, uzdrav se a kráčej po své vlastní cestě. Vánoční a novoroční čas může být ideální dobou. 🎄